Nikdy na něj nezapomenu.
Hodiny a hodiny poslouchal v mojí pubertě mé trápení a radosti .
Seděl proti mě a tak mi rozuměl...přišel ,přitulil se ,olízl ruku .
Byl se mnou.
Ten rok jsem přišla ještě o jednoho přítele ze světa lidí :-(,ale zase jsem pod srdcem začala nosit dnes už téměř 13-ti letou Natálku.
Žádné komentáře:
Okomentovat